Bardotka 751 354-2 „Bleskovka“ od MTB 

Aby se neřeklo že jsem k modelům MTB kritický, což je mi často předhazováno jako něco, co absolutně překračuje u některých sběratelů a modelářů toleranční meze, i když jsem už několikrtát prezentoval velmi špatné a chybové provedení některých modelů této firmy – Bardotka 751 354-2 je velmi dobře zpracována dle své původní předlohy. Modely MTB jsou dlouhodobě výživným tématem řady diskuzí a komentářů na mnoha platformách, nicméně jejich Bardotky nebo Bobiny 140/141 jsou tím lepším, co v portfóliu tohoto výrobce lze najít – s jinými modely zatím nemám zkušenost.

Bardotka 751 354-2 s grafickým motivem blesků, kde podvozek je v černé barvě a horní obvodová barva je klasická červená. Model vychází z předlohy která byla v roce 1996 po celkové generální opravě. Na fotografii níže můžete vidět právě modelovou předlohu která ve stejném roce postávala ve stanici Heřmanův Městec na pardubicku. Stroj jezdil např. na ucelených nákladních spojích z Prachovic do Přelouče s „cibulema“ což jsou nákladní vozy Raj pro přepravu sypkých stavebních materiálů.

V depu Pardubice vydržela až do roku 2003, a posléze byla předosponována pod depo Letohrad. Přes Kralupy nad Vltavou v roce 2009 a Ústí nad Labem 2010, byla v roce 2012 zařazena pod SOKV České Budějovice, kde v roce 2018 byla vyřazena z provozu a ve stejném roce rozložena. Je fajn, že občas se u ROCO nebo MTB, objeví právě tento model lokomotiv, které známe z Posázavského pacifiku, vlaků jako Bezdrev, Otava z Prahy do Sušic, spěšných vlaků u Prahy do Loun a Mostu, přes Kladno do Chomutova nebo Tanvaldu.

V mém portfóliu obdržela CV adresu 7354 a zůstane tak v provedení z generální opravy z roku 1996, obdrží pouze bílou barvou označená dvojkolí s červenou značkou pro signalizaci prokluzu nákolků – žádné další úpravy na tomto modelu realizovat nebudu. V programu ROCRAIL bude určena pro oběh 707, ve kterém budou spěšné a osobní vlaky z Děčína do Rumburka a České Lípy, včetně zajíždění do Ústí nad Labem. V oběhu 707 bude společně s některými dalšími bardotkami ROCO, a to 751 nebo letmo 752 – a to v třídenním oběhu.

Zvukové sady se přepínají tlačítkem F19. První a výchozí sada – motor při plné zátěži, druhá sada – motor bez zátěže. Rozjezdy a brzdění jsou rychlejší. zrychlení CV3, zpomalení CV4, maximální rychlost CV57 a střední rychlost CV6 se dají libovolně měnit. Maximální rychlost je definována v CV57, hodnotu lze snižovat i zvyšovat bez vlivu na zvuky, rozsah zvuků se vždy přizpůsobí. Je-li potřeba výrazně snížit rychlost a s ní oříznout i rozsah zvuků, je možné použít CV5. Výchozí nastavení je 1, resp. 255. Zvýšení rychlosti je možné pouze přes CV57. V CV266 je možné změnit nastavení hlasitosti, výchozí hodnota je 64. Pokud např. reproduktor chrastí, je třeba hlasitost snížit.

Po zapnutí F6 jdou zvuky motoru na úroveň volnoběhu. Spolu s tím přejde hučení trakčních motorů do tichého zvuku výběhu. Zároveň je zablokovaná akcelerace, je možné pouze zpomalovat a zastavit. Rozjezd je možný jen na nízkou rychlost odpovídající jízdě na první stupeň. Vypnutím F6 je normální rozjezd opět možný včetně odpovídajících zvuků motoru a trakčních motorů. Blokování zrychlení funguje pouze se zapnutými zvuky F8.

Po zapnutí F25 jdou zvuky motoru na úroveň plného výkonu bez ohledu na rychlost jízdy nebo stání. Při vypnutí „spadnou“ na úroveň aktuálně navoleného stupně. Příklad použití – pomalý rozjezd těžkého vlaku. Pro přesunutí funkce na jiné tlačítko programujte CV339=číslo tlačítka. Výchozí hodnota je 25 pro F25.

První a výchozí sada obsahuje zvuky motoru při zátěži, druhá bez zátěže. To znamená, že u první sady byly nahrávky natočeny při zatížení motoru a zvuk je charakteristicky dunivý. Nahrávky druhé sady byly pořízeny jen při protáčení motoru naprázdno, což se hodí např. pro posun samotnou lokomotivou. Sady se dají přepínat kdykoliv, i za jízdy.

Redukce rozjezdové a brzdící křivky: jedná se o rychlejší rozjezdy a brzděni. Nastaveno je na stejnou pozici jako přepínání sad, takže např. při odvěšení lokomotivy od vlaku se zvolí druhá sada zvuků a samotná lokomotiva odjede svižněji a s méně výraznými zvuky bez zátěže. Při velkém přidání rychlosti jde zvuk motoru např. na úroveň 7. stupně, po dosažení rychlosti dojde k poklesu o jeden stupeň. A opačně při velkém ubrání rychlosti klesnou zvuky na úroveň např. 1. stupně a po dosažení požadované rychlosti se zvuk změní o jeden stupeň nahoru. Při zadání nulové nebo maximální rychlosti to nefunguje.