Firma MTB když chce tak umí překvapit. Nový model motorového vozu s přezdívkou Kredenc, uvedla nyní do prodeje, a už podle prvních fotografií od některých modelářů, jde o velmi zdařile vypracovaný model od své původní předlohy, kterému se snad nebude moci nic nedbalého vytknout. Po modelech Bardotek a Bobin, půjde nejspíš o další prodejně úspěšný model. Motorák 830, který zasahoval do provozu ještě v několika letech po roce 2000, tak možná nebude chybět na mnoha domácích kolejištích.
Týká se to i mojí modelové flottily v oblasti Děčín, kde ještě po roce 2000 vykonával aktivní pravidelné oběhy z Děčína do Střekova, Kamenice nebo po tzv. Kozí dráze do Libouchce, letmo pak záskokem do Dolního Žlebu, což byla poměrně rarita. Motorové vozy 820 a 830 jsou jedny z prvních a také nejúspěšnějších řad co do spolehlivosti a údržby tehdejší správy ČSD. Zrovna řada 830 se stala také předmětem námětu filmu Karhanova parta, který pojdenává o výrobě pístních válců pro tyto vozy, a které Vagonka Studénka a Královopolská ČKD v Brně, vyráběla od roku 1949 ař do 1960. Rekunstrukce pak řada vozů procházela od roku 1981 do 1991, s přeznačením na 831.
Údernický film Karhanova parta který se těmto vozům od začátku věnuje, pozorný divák nemá šasnci rozpoznat, nicméně v závěrečném defilé, kdy čtveřice vozů 830 pomalu vyjířdí z haly údržby depa Praha Libeň, už celý film prakticky uzavírá. Poslední vozy provozované pod hlavičkou ČD postupně končí svá nasazení v pravidelném provozu, a to převážně v depu Děčín, Šumperk a Klatovy.
Ačkoliv model ještě nemám v ruce, za poskytnuté ftografie děkuji Aleši Tichému, který na fotografiích zaznamenal poměrně velké detaily provedení celkého modelu.
Předlohou k modelu od firmy MTB, se stal motorový vůz 830 056-8 (M262.056) z roku 1952 a výrobního čísla 52525, dnes provozovaného pod hlavičkou KŽC. Jedná se o vůz z tzv, II, série po první ověřovací z roku 1949.
Model je vybaven osvětlením stanoviště strojvedoucího, a to včetně interiéru pro cestující, pro dekodér je pak rozhraní PluX22. Nemohu ještě v tomto okamžiku jednozančně potvrdit, do jakého prostoru se umístí ozvučnice a případný kondenzátor. Tomuto tématu se pak chci věnovat ještě v samostatném článku až se mi dostane na stůl. Realizace ozvučení je pochopitelně možná, do jaké míry ale za cenu zabrání vnitřního interiéru v salonu pro cestující, nemohu taktéž potvrdit.
